Zdravím, taky jsem naletěl

Zdravím, taky jsem naletěl. Po mých zkušenostech s pyramidovou hrou z devadesátých let, kdy jsem se málem upsal ďáblům (naštěstí o fous bez podpisu) a neméně napínavých zážitcích s Western Union, kde jsem taky málem uvěřil nějakému „solventnímu“ prodejci aut někde v Anglii, jsem si říkal, že už nikdy podpis bez podrobného prostudování všech podmínek neposkytnu. A ejhle, stačí trochu toho stresu ze zodpovědnosti za mé přátele spolucestující v nejméně příznivou dobu (pátek 21h), a já uvěřím „ochotě“ usměvavé obsluze z čerpací stanice Eni, s.r.o. – Agip, Troubsko 78, která tak nezvykle aktivně přivolala pomoc. Do pěti minut (ani jsem nevyřídil první telefonát se známým o radu) u mého vozu zastavil přivolaný „žlutý anděl“. Z auta vyskočil klučina vypadající, že by ani mouše neublížil, ba naopak s přikloněnou hlavou se jevil, jako by pomoc v nouzi bližnímu svému byla jeho životním údělem. Pohotově reagoval na mé otázky o vzdálenosti servisu (20km) a ceně, doplňujíc je podprahovým zjišťováním kolik tak asi budu schopen pustit žilou. Celé to jeho divadélko se zájmem o naše životní příběhy jsem mu tak krásně zobal z ruky, že náhle bylo mé auto naloženo a já v příšeří jeho vozu s radostí přidal svůj jeden „nepodstatný“ podpis. Uběhla snad půl hodina od poruchy a my sedíme v čekací místnosti nonstop servisu (všude tma a nikde nikdo), kde byla dokonce postel a televize. Pouštím TV pro nahození pohody, avšak po zjištění, že jen zrní a po nenalezení anténního kabelu, mi tak nějak pozvolna sepnul kabel můj. Zamířil jsem do kanceláře, kde tento „milý hošík“ stojící v opačném rohu místnosti, zády ke dveřím, někam v tichosti telefonoval.První otázka kolik prý mám na zálohu, mě ujistila, že jsem opravdu naletěl. Prý dlužím 4000kč a to mám být rád, jelikož je to po slevě. Ukázal mi kopii mnou podepsaného A4 papíru, kde se na mě usmívalo snad padesát drobným písmem popsaných služeb i s cenami. Po mém desetiminutovém telefonátu s údajným šéfem p. Miroslavem Pouzarem, jsem nad čtyřmi tisíci mávnul rukou, jelikož jsem si řekl, že za hloupost se platí a vždy může být vlastně i hůř. Zaplatím!, ať už se někam hneme, hlavně hodně daleko odsud. Mladík, který vyčkával v kanceláři hlídané kamerovým systémem - aby velký bratr nic neponechal náhodě - se mě soucitně zeptal, jestli jsme se nějak domluvili. Strojově jsem řekl, že zaplatím. On na to, že tedy vypíše tu fakturu na těch pět tisíc, ať si je zatím připravím. 5000kč?!, jako v nějakém Bingu. Utvrzoval mě, že celou dobu byla řeč o pěti tisících, ať ho tady neviním ze lhaní - skoro by uronil slzu - že on je taky jen zaměstnanec a myslí to semnou dobře. Pořád to pokorné vzezření. Kde se vněm ta pohoda bere mně to tak v klidu říkat přímo do očí. Snad špatné dětství. Už mi nepřipadal jako ten milý s pokorným pohledem, ale spíše jako zrádce Jidáš s ďábelsky promyšleným chováním.Na faktuře 6000kč, prý jsou plátci DPH, které je strašných 20%. Přeci bylo jasné, že jde o cenu bez DPH a oni nemůžou za to, jak nás všechny stát okrádá.Jestli se u nás bude dařit takovýmto podvodníkům, tak to sbohem Česko…Prostě tu firmu zničím!